Homo oeconomicus

Homo oeconomicus (z latiny; psáno též homo economicus; česky člověk ekonomický) je model člověka jako agenta, který je důsledně racionální a úzce sobecký a který optimálně sleduje své subjektivně definované cíle. Takto se člověk jeví v některých ekonomických teoriích.^[1]

V teorii her se homo oeconomicus často modeluje na základě předpokladu dokonalé racionality. Předpokládá se, že jedinci (agenti) vždy jednají způsobem, který maximalizuje jejich užitek jako spotřebitelů a zisk jako producentů a jsou za tímto účelem schopni libovolně složitých kalkulací. Vždy jsou schopni promyslet všechny možné varianty a zvolit si postup, který povede k nejlepšímu možnému výsledku.

Racionalita implikovaná modelem homo oeconomicus neříká, jaké preference jsou přípustné. Pouze naivní aplikace modelu homo oeconomicus předpokládají, že agenti vědí, co je nejlepší pro jejich dlouhodobé fyzické a duševní zdraví. Například užitková funkce agenta by mohla být propojena s vnímaným užitkem jiných agentů (například něčího manžela nebo dětí), což by způsobilo, že je homo oeconomicus kompatibilní s jinými modely lidského konání, jako je homo reciprocans, který zdůrazňuje lidskou spolupráci.